nebojte se, on je hodný
Veelmi zajímavý článek !!!
Sedím se svým mužem na lavičce. Povídáme si a koukáme na lidi. Najednou si ke mně přisedne chlapík důvěrně mi položí ruku kolem ramen a žoviálně mě osloví: "Tak co, kočičko, jakpak se dnes máš?" Překvapeně na něj pohlédnu, známe se snad? Jeho obličej mi není nijak povědomý. Jeho druhá ruka sjede na mé koleno. Odtáhnu se, zamračím se a ruku odstrčím. Po očku pohlédnu na svého partnera, ten se jen usmívá a čte si knihu. Podivný muž zjevně mé gesto ignoruje, sevře mě v náruči a začne mě líbat na tváře. Takovou drzost již opravdu od neznámého útočníka tolerovat nehodlám a vrazím mu facku. V tu chvíli mě můj muž popadne za vlasy, smýkne se mnou a křičí: "Ty zatracená potvoro! Neumíš se chovat?! Vždyť tě chtěl jenom pozdravit!" A už mě táhne pryč. Zdá se vám tahle situace, jak ji popisuje Suzanne Clothier ve své článku "He just wants to say Hi!" bizardní? A co když si na mé pozici představíte fenku a v roli slizkého týpka bude rozverný pes?
Jak často se naši psi ocitají v situaci, kdy se na ně v parku přiřítí třeba rozdováděný labrador, poskakuje kolem, bez pozdravu vrazí drze svou hlavu do jejich genitálií a začne po nich skákat? Z povzdálí haleká labradorův majitel: "Nebojte, on je hodný." Náš pes chvíli jen vyjeveně kouká a když se mu nedostává pomoci od svého majitele, řeší situaci sám. S rázným zavrčením se pokusí vypoklonkovat drzouna ze svého osobního prostoru. "Pojď, Fido, fenka ta je zlá," kroutí majitel labradora hlavou a ještě vás poučí o tom, jak byste měli svého psa vychovat a že by agresivní pes neměl chodit venku bez košíku. Stačí několik takových setkání a pes, který se stal obětí vlezlých otrapů, začne být velmi obezřetný a začne preventivně napadat psy, kteří se nevybíravě blíží do jeho osobní zóny. Stále mě překvapuje, že si lidé myslí, že jejich pes by měl být přátelský ke všem ostatním psům. Copak my jsme přátelští ke všem lidem? I k agresivním prodejcům, kteří vám na ulici vnucují své zboží? Je fér chtít něco takového po našich psech, když toho sami nejsme schopni? Chápu, že mnoho majitelů nemá vycvičené oko a nedokáže číst komunikaci svých čtvernohých kamarádů.
Mnoho takzvaně agresivních psů je prostě nejistých. Bohužel jejich majitel v minulosti nebyl schopen zajistit jejich bezpečí a oni se se často již jako bezbranné štěně stali obětí psích pedofilů. Příliš často dobře myšlená snaha o socializaci štěněte v parku končí sérií zkušeností, kdy se mladý pes nedokázal ubránit drzým výrostkům, kteří si na něm zvyšují své sebevědomí. Dovoli byste, aby se něco takového stalo vaší dceři? Stáli byste opodál a koukali na skupinku chlapců, kteří ji pošťuchují, evidentně se dobře baví a vaše holčička si neví rady? Proč něco takového u psů považujeme za normální a říkáme: "Ona si s tím musí poradit." Ano, nakonec si s tím třeba poradí a od majitele se ji ještě dostane řádného pokárání, protože se neumí chovat.
Já a mí psi jsme parťáci. Držíme pospolu a když mi můj pes říká, třeba jen letmým pohledem: "Mami, já tuhle situaci nezvládnu. Bojím se," jsem tam pro něj. U mně se můžou schovat, u mně je to bezpečné. Pokud si neví rady, dovolím mu, aby se schoval mámě za sukně a drzouna klidně vypoklonkuji pryč. Dopřávám svým psům hry a kontakt s ostatními psy, kteří jsou slušní a přátelští. Postupně, jak jejich sebevědomí i sociální dovednosti rostou, učí se zvládat i situace, které třeba až tak snadné nejsou a vyžadují značnou komunikační dovednost. Nemyslím si, že ritualizovaná agrese je nutně špatná. Pokud můj pes vycení zuby, zavrčí nebo jinak vykáže druhého psa do patřičných mezí, není to důvod pro trest. Je to jejich obdoba :"Tohle se mi nelíbí, okamžitě toho nechej." a to je přeci v pořádku nebo vy si ve svém životě taky necháte všechno líbit?
Prosím, pochopte mě správně. Nehájím otevřené agresivní konflikty mezi psy. Správná socializace neznamená, necháme psy, ať si to vyřeší mezi sebou. Správná socializace má za výsledek psa, jehož dovednosti komunikovat rostou a dokáže zvládat i poměrně složitý rozhovor. To se ale nestane samo a naši psi potřebují naší pomoc. Někdy to znamená, že se postaráme o respektování jejich hranic, aby se mohli bezpečně rozvíjet a růst.
zdroj: https://blog.koira.cz/vycvik-psu/159