2. jak to vlastně funguje
zdroj: https://www.bestmudi.estranky.cz
tyto stránky pro nás našla Ivanka - panička Tarinky.
Protože je to opravdu velmi dobře srozumitelné, dovoluji si použít texty zde pro Vás.
V prvním díle jsme si ukázali, jak psovi vysvětlit, že KLIK! = bude odměna. V momentě, kdy pes po zaznění klikru vyhlíží pamlsek, můžeme naši hru začít rozvíjet. Mějte stále na paměti, že Klikr-trénink je hra, hra a nic jiného než hra.
Způsobů, jak začít, je několik. Já preferuji "dotykovou" metodu, tzn. jako první klikr-cvik (díky kterému naučím psa porozumět principu klikru) chci, aby se pes dotknul daného předmětu (vhodná je nějaká podložka cca 20 * 20 cm velká). Cílem tohoto cviku je, aby pes přešel na konec místnosti, kde na zemi leží předmět, a dotknul se ho čumákem.
Začneme stejně jako při úvodním sezení - ve známém prostředí, se spoustou drobných pamlsků. Vezmeme pamlsek do ruky tak, aby to pes viděl, a zavřeme ruku v pěst. Tu dáme volně před sebe, zhruba do úrovně čenichu psa. Pes přijde a čichne k ruce - KLIK! - dlaň se otvírá a pes dostává pamlsek. To několikrát zopakujeme. Pokud pes hned po snížení ruky do jeho úrovně dává čenich k dlani, ztížíme cvik - ruku s pamlskem dáme ne před psa, ale stranou, a čekáme, až k ní pes dojde a opět přiloží čumák - KLIK! a ruka se opět otevírá. Opět několikrát zopakujeme. Tato fáze je pro psa jednoduchá, protože pro pamlsek se natahuje podvědomě a nad svým jednáním ještě neuvažuje.
Když tohle zvládá náš pes bez problémů, začneme nastavovat otevřenou dlaň bez pamlsku. Opět nejdříve blíže k psovi. Když k ní pes přiblíží čenich - KLIK! a stejnou rukou sáhneme pro pamlsek a psa ihned odměníme. Pes nejdříve zkoumá ruku, zda tam ten vytoužený pamlsek přece jen není, ale při následném opakování si začne pomalu spojovat, že KLIK! zazní právě tehdy, kdy dá čenich k dlani - a pak přijde odměna. Opět několikrát zopakujeme a pokud to jde bez problémů, začneme dlaň dávat dále od psa.
Pokud pejsek váhá a k ruce se nepřibližuje, můžeme mu pomoci tím, že ruku dáme blíže a začneme se na ní upřeně dívat. Oční kontakt je velmi důležitý, protože pes, který nás stále pozoruje, zaregistruje i cíl našeho pohledu - ruku. Stačí, když k ní sklopí oči a hned KLIK! a dáme mu odměnu. I pomaleji uvažující pes brzy pochopí, že naše ruka má nějakou spojitost s kliknutím.
Když se pes po několika opakováních dotýká ruky vždy, když se objeví, vezmeme do dlaně předmět (podložku) a přidržíme stejně, jako otevřenou prázdnou dlaň. Nejdříve blíže psovi a pak postupně vzdalujeme. Každý správný pokus odklikneme a odměníme.
Nose-target aneb dotek podložky čumákem v provedení foxlíka Trestíka :-)
Dává-li pes automaticky čenich k podložce, jakmile ji dáme do jeho úrovně, přejdeme k dalšímu kroku - položíme podložku na zem. To už může být pro psa trošku složitější. I zde pomůže náš upřený pohled na předmět, stejně tak krátká vzdálenost mezi předmětem a psem. Opět každý správný pokus musíme odkliknout a odměnit. Dotýká-li se pes podložky bez problémů, postupně dáváme předmět dál a dál od psa, vždy po několika úspěšných předchozích pokusech.
Základem úspěšného klikr-tréninku je správný "timing" neboli načasování. Některý pes chápe rychleji a je více aktivní a vynalézavý, s takovým jde trénink velmi rychle. Jiní psi potřebují více času a tak musíme být velmi soustředění a odkliknout i sebemenší náznak požadovaného cviku. Nesmíme nic uspěchat a po psovi budeme chtít pouze malinkaté pokroky. Např. pokud náš pes nechápe, že se má čenichem dotknout dlaně, odklikneme párkrát už jenom to, že se na ruku podívá. Když se pak na ni začne koukat sám bez naší pomoci, dáme mu trošku času, aby přemýšlel, co dál. Pokud zkusí k ruce lehce natáhnout hlavu, ihned odklikneme a odměníme.
Trénink s podložkou (targetem) můžeme dále rozvíjet do rozličných cviků, např. odložení ve stoje
Klikr-trénink je náročný na psovoda - každý cvik, který budeme psa chtít naučit, si musíme dopředu pořádně promyslet a rozfázovat. Pro lepší pochopení "psího" pohledu na věc doporučuji, aby vám někdo jiný v místnosti schoval předem domluvený předmět a vám při jeho hledání pomáhal pouze klikáním. Žádná slova, žádné posunky. Podíváte se správným směrem - KLIK!, podíváte se jinam - ticho. Vykročíte správným směrem - KLIK!, sáhnete na špatnou skříň - ticho, a tak dále, až předmět najdete.